Rejštejn se rozkládá při soutoku řek Otavy s Losenicí. Vznik obce se datuje do 13. stol. Zpočátku tvořil Rejštejn spolu s Kašperskými Horami jednu obec, která měla pečeť a znak už v předhusické době. Rejštejn vděčí za svůj vznik úspěšnému rýžování a dolování zlata. Postupem času získala osada relativní samostatnost. Úplné osamostatnění nastalo až v roce 1584, když Rudolf II. Povýšil Rejštejn na královské horní město a dal mu stejná práva, jako v té době měly Kašperské Hory.
Rejštejnský znak, vyjadřující příznačné povolání místních obyvatel, tvoří červený štít, v němž je uprostřed napřažená paže horníka v černém rukávu, držící v ruce zlaté topůrko se stříbrným mlátkem. Po stranách horníkovy paže jsou volně postavena dvě stříbrná hornická želízka se zlatými topůrky.
Stagnace města v 17. stol. byla zapříčiněna stagnací těžby zlata. Dostatek dřeva v okolních lesích vedl k zakládání skláren a dalšímu oživení města. Nejznámější a světově proslulá sklárna byla v Klášterském Mlýně.
Rejštejn navštěvoval Karel Klostermann. Zasadil sem děj některých svých románů a povídek.
Rejštejn leží na okraji Národního parku Šumava, který byl zřízen v r. 1991.
Město Sušice, často též nazývané „Brána Šumavy“, leží v nadmořské výšce 465 m ve Svatoborské vrchovině. Bývalé královské město se rozprostírá po obou březích kdysi zlatonosné řeky Otavy. Sušice je jedním z východisek do oblasti centrální Šumavy. Žije zde cca 11 tis. obyvatel. Město nabízí řadu možností kulturního, sportovního i rekreačního vyžití.
Rozhledna je vysoká 31,6 m a pochází z roku 1935 podle návrhu arch. Houry. Celková výška rozhledny nad mořem činí 871 metrů (182 schodů). Odtud je nádherný pohled do kraje a na zahraniční šumavské velikány. Svatobor se nachází 3 km západně od Sušice, ve Svatoborské vrchovině. V minulých dobách byl Svatobor opředen mýtem pravěkého hradiště a obětiště (vedl k tomu název vrchu a náhodně nalezený středověký svícen, považovaný za staroslovanského bůžka).
Kašperské Hory leží v nadmořské výšce 730 m.n.m. jsou malebným městem s bohatou historií. Kašperské Hory byly ve 14. století významným městem a ze zdejších dolů plynuly do královské pokladny velké zisky. Nad městem je známá dominanta – hrad Kašperk vystavěný z rozkazu Karla IV. k ostraze zemské hranice, ochraně obchodní stezky a zlatorudných dolů. Nachází se zde několik muzeí. Historie motocyklu, Muzeum Šumavy, Expozice hraček a Muzeum Pivovarnictví.
Svou nadmořskou výškou 886 m je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Vypíná se na lesnatém výběžku hory Žďánova asi 3 km severně od Kašperských Hor. Název Kašperk vznikl českým zkomolením původního Karlsberg - Karlova Hora. Hrad byl stavěn v letech 1356 –1361 z rozkazu Karla IV. k ochraně zemské hranice, Zlaté stezky, zlatých dolů a rýžovišť. Pustý hrádek situovaný cca 400 m východně od hradu je předsunuté opevnění vybudované pravděpodobně v 15. století. Večerní divadelní představení ve zdech hradu patří k nezapomenutelným zážitkům šumavského léta.
Na zalesněném vrcholu Mouřenci (617 m) stojí kostel sv. Mořice (Mouřenec). Kostel byl založen jako pozdně románský kolem roku 1230. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1369. Kostel byl původně obklopen osadou, ze které se po vyhnání německého obyvatelstva dochovala jen škola a několik ovocných stromů. Po roce 1989 byl kostel za přispění bývalých německých obyvatel a jejich potomků opraven. Při této rekonstrukci byly objeveny ikonograficky významné gotické nástěnné malby zobrazující poslední soud z doby kolem roku 1310. Kostel obklopuje hřbitov s barokní kostnicí.
Čeňkova Pila byla vybudována pražským obchodníkem Čeňkem Bubeníčkem poblíž soutoku Vydry a Křemelné po lesních kalamitách v letech 1863 a 1870. Objekt byl roku 1912 přestavěn na hydroelektrárnu, která slouží s původním vybavením dodnes. Elektrárna je funkční technickou památkou. V objektu je umístěna expozice Západočeské energetiky. V létě 1867 objekt navštívil Bedřich Smetana, který zde vysadil dodnes rostoucí "Smetanův smrk".
leží na počátku naučné stezky Povydří ve výšce 928 m, jedná se bývalý královácký dvorec v údolí Vydry z počátku 16. století. Jméno dostal zřejmě podle malé sklárny zvané Horní Otygl (huť měla jednu pánev - Ein Tiegl), která nedaleko odtud pod vrchem Sokol v letech 1523-1815 vyráběla tzv. pateříky a duté sklo. Po uzavření hutě byl roubený objekt upraven na zájezdní hostinec. Historický dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení z 18. století s polovalbovými střechami krytými šindelem a se štíty s vyřezávaným bedněním. Antýgl je rovněž výchozím místem na výlet podél řeky Vydry k Turnerově chatě.
Tříjezerní slať leží ve výšce přes 1000 m na svahu Oblíku. Pojmenovaná je podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů a hloubku 2 m. Voda v jezírkách má tmavěhnědé zbarvení. Porost rašeliniště tvoří mimo obvyklé rašeliništní flóry i klečovitá borovice blatka a smrky. Tříjezerní slatí prochází 250 m dlouhá okružní Naučná stezka Tříjezerní slať.
Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště, ležící mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda. Je položena v nadmořské výšce 1058 až 1075 m n. m., rozkládající se na více jak 200 ha. Území je tvořeno převážně rulami s dvojslídou žulou. Slať, kde rostou všechny druhy rostlin typické pro šumavská rašeliniště, je pouze částečně přístupná po poválkovém chodníku od dvoupatrové vyhlídkové věže, z níž lze přehlédnout většinu slati. Největší hloubka rašeliniště je téměř 7 metrů. Návštěvníci mohou využít naučnou stezku dlouhou 600 metrů. Jedná se o jedno z nejstudenějších míst na našem území.
Chalupská slať je rašeliniště přechodného typu mezi údolním a horským vrchovištěm. Je považováno za jedno z největších na rašeliništích vrchovištního typu Nachází se 1 km severně od Borových Lad v nadmořské výšce 910 - 950 m. Rozloha slati je 1,3 ha. Slať je zpřístupněna naučnou stezkou, která vede po 260 metrů dlouhé poválkové cestě.
Leží při jihovýchodním úpatí Černé hory (1.315 m), příjemnou procházkou z Kvildy (6 km). Pramen, který zde vytéká, je považován za prameniště naší nejdelší řeky - Vltavy. Již v období před 2. světovou válkou bylo místo hojně navštěvováno turisty a stávala zde turistická chata, postavená v roce 1922. Ke konci 2.světové války se v těchto místech nacházel pracovní tábor pro válečné zajatce, kteří zde pro v tvrdých podmínkách těžili dřevo.
Po Vítězném únoru byly prameny Vltavy z důvodu blízké státní hranice na několik desetiletí nepřístupné. Odtud po překonání stoupání, k vrcholu kopce Stráž a následného klesání k Bučině, se před námi rozevře pohled přes Knížecí Pláně na panoráma Šumavy podél hranice až na Trojmezí. Za jasného počasí je zde výhled na Alpy.
Poledník je patnáctý nejvyšší vrchol české části Šumavy. Leží v nadmořské výšce 1315 m n. m. Je též nazýván Polední hora a nachází se 7 km jižně od obce Prášily. Návštěvníkům se nabízí za dobrého počasí nádherný výhled prakticky na celou Šumavu a Bavorský les. Vrchol s vyhlídkovou věží vysokou 37 metrů. V roce 1998 byla přestavěna z bývalé stanice protivzdušné obrany, která sloužila armádě. Na vrchol věže s třemi půlkruhovými patry vede 227 schodů.